Z obrazu mého jsou kousky,
na místo hvězd holá zem,
Ty mlčíš za oknem svítá,
zítřek je můj i Tvůj zbytečný den.
Já vím, že už mám jít,
Jen musím si vzít
to málo které tady mám,
vzpomínky třísku a zrnko písku,
nevím kam to poskládám,
nevím kam to poskládám.
Z obrazu mého jsou kousky,
vím stále míň jaká jsem,
na prázdnou skříň se teď dívám,
v koupelně mám ještě fén.
Teď vím, žes zůstal stát
a s málem ses smířil,
už nemáš dále zájem se plést,
dřív jsi se mýlil a Tvůj strach sílil,
zda mou lásku můžeš nést.
Předsíň je krátká, všechno už víš,
proč Ty blázne jdeš ke mně blíž,
nemůžu jít, vždyť já sotva dýchám,
Ty nevíš jakou sílu máš,
strop se k nám řítí a já zas cítím,
že jen Ty mě lásko znáš,
že jen Ty mě lásko znáš.
|
Petra Černocká:
Petra Černocká:
Petra Černocká:
Petra Černocká:
