Poutníci
(43)
(41)
(40)
(0)
(0)
(45)
(1)
|
|
|
Poutníci - Hotel Hillary Poutníci - Hotel Hillary |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
Tvař se Amitrochu nostalgicky, už tě nikdy nepotkám,
Fmáš to jistý Gprovždycky, nastav Amiuši vzpomínkám,
jak tě znám, i v tuhle chvíli měl bys řeči peprný,
jak Ftenkrát, když nám Gtvrdili, že je Amivítr stříbrný.
®: A Ftváře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,
zahoDmidili lampióny a Dnašli hospodu,
ale Ftaky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a Dmižádostivost těla a pak Dradost z volovin,
a ta nám Amizbejvá.
Po večerech pro diváky dělali jsme kašpary,
pak na zemi dva spacáky - náš Hotel Hillary,
slavný sliby jsme už znali, i to, jak se neplní,
a cenzoři nám kázali o správným umění.
®:
A tak válčím s nostalgií, bují ve mně jako mech,
a pořád všechno slibují starý hesla na domech,
ty jsi splatil všechny dluhy, i za Hotel Hillary,
a já vyhážu ty černý stuhy funebrákům navzdory.
®: Vždyť mají tváře kožený, my jim zdrhnem z průvodu,
zahodíme lampióny a najdem hospodu,
a tam svýho Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a žádostivost těla a pak radost z volovin,
/: a ta nám zbejvá. :/
|
| |
Poutníci:
