Já písně své chtěl bych psát do křídel bílých tažným ptákům.
Jak pírka jsou, s písní překlenou sto mílí,
zpívat budou ve skalách,
přilétnou i na tvůj práh.
Do tvých snů posbíral jsem z vonných strání tónů pár.
Posílám kytku, která není k mání v skleníkových zahradách,
s něžnou písní na tvůj práh.
Přání mám lovit do pavoučích sítí lásku stálou.
Ta kouzla zná, ať je mráz, ať slunce svítí,
prochází se po lukách,
jednou přijde na tvůj práh. |
Abraxas:
